Domácí vdolky chutnají vždycky jinak

Samozřejmě, že vždycky bude domácí chleba chutnat jinak než ten kupovaný. Hlavní výhodou toho všeho je, že víte, co tam přidáváte, a tak se nemůže stát, že byste naletěli na nějakou pěkně se tvářící značku, která stejně ty chemické éčka obsahuje, sic jsou ty „tradiční“ vynechány. Ale co když věříte ve stejné věci farmáři, který vám ty plodiny za vás vypěstuje nebo uzenáři, který vám dodává maso? Je automaticky vyloučeno, že český farmář = špatný farmář?
sklenice s medem 

Kde je třeba hlídat obaly

Není třeba mazat si med kolem pusy. Šidilo se tehdy, šidí se dnes a šidit se bude. Kdekdo si může koupit med za pár korun ve slevě v obchodě, přelepit ho a vydávat za zrovna sesbíraný z úlů. Nejhorší je, že spousta takových farmářů si ani ty obaly a etikety netiskne, prostě vám prodají zavařovačku a čau.
 
Samozřejmě, pokud víte, že daný farmář skutečně má nějakou tu farmu a ta není jenom na obrázku, tak je přece jen větší pravděpodobnost, že zboží koupené od někoho takového bude v pořádku. Farmáři jsou ale také lidé a spousta z nich se uchyluje k nekalým praktikám ve výrobě, jenom aby měli větší obraty, to že se někdo označuje za domácího producenta a tradičního výrobce neznamená, že nešidí. To je jenom pěkná reklama, proto je dobré prověřovat i tyto výrobky.
sklenice s medem

České nebo polské buchty?

Zboží z ostatních států, než Česka nyní získalo jakýsi nádech nekvality a šizení, přitom například polské výrobky, zakoupené v Polsku, jsou daleko levnější a mnohem kvalitnější než na českém trhu, a to se pohybujeme v rozmezí pár kilometrů přes hranice. Zemědělství v Polsku je totiž mnohem více dotováno, a tak si farmáři klidně můžou dovolit nikde nespěchat, protože mají jistý výdělek, zato v Česku, pokud jste větší podnikatel, musíte už trochu přece jen slevit na kvalitě. Není to tak všude, ale je zkrátka pravidlem, že menší podnik, který se o své zboží stará, tak přece vydělává více než „velkostatkáři“.
 ovce na farmě
Proto pokud se člověk dnes rozhodne pro dráhu zemědělce, zkuste nejprve pokrýt vlastní spotřebu a poté uvidíte, jak vám to půjde. Pak zkuste sousedy a možná za pár let můžete i celou obec. A uvidíte, ve kterém bodě slevíte a raději koupíte ty levnější éčka a nebo se nezlomíte a budete zkrátka poctivě „dřít“.