Business Rubrika

Často se majitelé chlácholí, jak je jejich nemovitost v naprostém pořádku, možná až v takovém, že by tam mohl být ubytovaný sám prezident a ani by si nevšiml rozdíl mezi hradem a domem. Zde jde však veškerá legrace stranou, protože takový únik plynu, poškozená či vadná karma nebo snad i malá exploze může způsobit nejen velké škody na majetku jednoho (a ostatních), ale také újmu na zdraví osob zúčastněných – a byť to byla silácká slova předtím, teď je to vzdech a pláč.
 

Jak to vlastně je s těmi nájemci

Pokud nájemce přebírá byt, počítá se, že jste mu jako majitelé vylíčili veškeré důležité informace a skutečnosti, které se s nemovitostí pojí. Zvláště pokud jste realitní makléř nebo jste zástupce investiční skupiny, podpisem na smlouvě stvrzujete, že byt je v bezvadném stavu a jako takový jej dáváte nájemci k užívání. Tady se mohou stát dvě věci – v bytě dlouho nikdo nebyl po takovou dobu, kdy tam nikdo nikoho na nějakou vadu s plynovými spotřebiči nemohl upozornit majitele. A nebo majitel věděl, možná až velmi dobře, že občas se něco v plynovém spotřebiči zadrhne, ale nechal to tak ze strachu o to, že by tam musel vrážet peníze nebo snad si i myslel, že to není nic hrozného.
 
U plynových spotřebičů nikdy nic neví.
 
Majitel zodpovídá za to (ať už je to soukromník, podnikatel či právnická osoba), že byt a jeho příslušenství je bezpečné. Může se stát, že se na něco zapomnělo, v těchto případech ale leží vina na vás, protože vy zkrátka zapomenout na nic nesmíte. A je to docela rozumné pravidlo, protože kdo by měl vědět lépe než vy, jestli je s nemovitostí něco v nepořádku? Zvláště, pokud byl v bytě revizor naposledy před třemi roky.
 
Únik plynu a následná škoda či újma není vůbec žádná sranda. Tady může jít o holý život a taková katastrofa je holé neštěstí, protože první, na co se orgány činné v trestním řízení zaměří, tak je majitel a jeho povědomí o tom, v jakém stavu byly plynové spotřebiče. Proto starost o ně nepodceňujte!

Samozřejmě, že vždycky bude domácí chleba chutnat jinak než ten kupovaný. Hlavní výhodou toho všeho je, že víte, co tam přidáváte, a tak se nemůže stát, že byste naletěli na nějakou pěkně se tvářící značku, která stejně ty chemické éčka obsahuje, sic jsou ty „tradiční“ vynechány. Ale co když věříte ve stejné věci farmáři, který vám ty plodiny za vás vypěstuje nebo uzenáři, který vám dodává maso? Je automaticky vyloučeno, že český farmář = špatný farmář?
 

Kde je třeba hlídat obaly

Není třeba mazat si med kolem pusy. Šidilo se tehdy, šidí se dnes a šidit se bude. Kdekdo si může koupit med za pár korun ve slevě v obchodě, přelepit ho a vydávat za zrovna sesbíraný z úlů. Nejhorší je, že spousta takových farmářů si ani ty obaly a etikety netiskne, prostě vám prodají zavařovačku a čau.
 
Samozřejmě, pokud víte, že daný farmář skutečně má nějakou tu farmu a ta není jenom na obrázku, tak je přece jen větší pravděpodobnost, že zboží koupené od někoho takového bude v pořádku. Farmáři jsou ale také lidé a spousta z nich se uchyluje k nekalým praktikám ve výrobě, jenom aby měli větší obraty, to že se někdo označuje za domácího producenta a tradičního výrobce neznamená, že nešidí. To je jenom pěkná reklama, proto je dobré prověřovat i tyto výrobky.

České nebo polské buchty?

Zboží z ostatních států, než Česka nyní získalo jakýsi nádech nekvality a šizení, přitom například polské výrobky, zakoupené v Polsku, jsou daleko levnější a mnohem kvalitnější než na českém trhu, a to se pohybujeme v rozmezí pár kilometrů přes hranice. Zemědělství v Polsku je totiž mnohem více dotováno, a tak si farmáři klidně můžou dovolit nikde nespěchat, protože mají jistý výdělek, zato v Česku, pokud jste větší podnikatel, musíte už trochu přece jen slevit na kvalitě. Není to tak všude, ale je zkrátka pravidlem, že menší podnik, který se o své zboží stará, tak přece vydělává více než „velkostatkáři“.
 
Proto pokud se člověk dnes rozhodne pro dráhu zemědělce, zkuste nejprve pokrýt vlastní spotřebu a poté uvidíte, jak vám to půjde. Pak zkuste sousedy a možná za pár let můžete i celou obec. A uvidíte, ve kterém bodě slevíte a raději koupíte ty levnější éčka a nebo se nezlomíte a budete zkrátka poctivě „dřít“.

Vinaři z proslavené Francouzské oblasti poblíž přístavního města Bordeaux. Propadají chmurným představám a dokonce neváhají při rozhovorech o blížící se sklizni roku 2017 užít slova jako tragédie, neštěstí nebo katastrofa. Světoznámá vinařská oblast se nechala slyšet, že produkce může být v roce 2017 až poloviční oproti předešlým sklizním. Bordeaux leží na řece Garonně, která ústí do atlantického oceánu a není jedinou Evropskou vinařskou oblastí, která se potýká s problémy v produkci vinné révy. Na základě informací se z neutěšenou situací potýká celá jižní část Evropy. Nejvíc jsou slyšet stížnosti Italských vinařů. Italové jsou největšími světovými producenty vína. Jejich pole byla v průběhu letošního roku postižena velkými suchy.   
  
O neúrodě hovoří i v Alsasku a u dalších severně položených regiónu Francie. Odhady ministerstva zemědělství, který se problematikou zabývá, jde o pokles v produkci o 17 procent oproti loňskému roku. V důsledku těchto nepříznivých podmínek můžeme očekávat nárůst cen italského i francouzského vína.
 
K zdražování vína z italské a francouzské produkce dochází každoročně. Ale markantnějších zdražení se dočkáme především u produktů slavnějších oblastí jako Burgunska a Champagne, V těchto oblastech se ovšem hovoří o problémech dlouhodobější neúrody. A ceny šponují také rostoucí poptávky asijských trhů. 

Odborníci doufají, že u vín italských dojde k zdražení jen v rámci několika procent, rekordní sucho postihlo jen část rozlohy jejich vinic a výpadek produkce dokážou ty zbylé aspoň částečně zaštítit.
Ono je to vlastně už tradiční a každoročně slyšíme spílání vinařů, kteří si na nepřízeň počasí stěžují. Horko, zima, mokro, sucho. V tomto je vinařská Evropa jednotná. Podle názoru některých dovozců vín, hýbají cenami víc spekulanti než nepřízeň počasí.

Je před vámi stěhování a blíží se fáze, kdy začnete shánět balicí materiál, balit věci do krabic a poptávat stěhovací firmu? Pak byste si měli uvědomit, že to nejdůležitější, co na celém stěhování je, není samotný jeho fyzikální proces, ale starostlivost o sebe sama a své blízké z hlediska zdravotního. Abyste nepřišli k úhoně a stěhování přineslo pouze pozitivní efekt. Týká se to i dostatku tekutin v přípravné fázi, v průběhu přestěhování a i při vybalování a zabydlování.

Pitný režim

S pitným režimem se to nesmí přehánět, neboť přetěžujete ledviny, ale nedostatek tekutin rovněž není dobrý. Ideální je jít zlatou střední cestou, a to znamená, že budete věnovat zvýšenou pozornost doplňování tekutin právě ve chvílích, kdy jste pod větším psychickým tlakem nebo podnikáte fyzickou práci a náročná cvičení. A právě stěhování patří k činnostem, kde psychika i fyzička dostávají zabrat.

Kromě přípravy vhodné svačiny a zajišťování nezbytných úkonů v průběhu stěhování v Ústí nad Labem https://stehovani-mamut.cz/stehovani-usti-nad-labem/, a to i tehdy, máte-li k ruce profesionální stěhovací firmu, byste měli jako z prvních věcí zajistit dostatek vhodných nápojů pro všechny členy rodiny i vaše přátele, kteří vám vypomáhají.

Žádný alkohol – chcete-li se povzbudit, nabrat sílu a doplnit výživové prvky, pak alkoholem (a třeba i obyčejným pivem) docílíte pravý opak. Alkoholickým nápojům se vyhýbejte a nenabízejte je ani stěhovákům.

Minerálky nebo „ionťáky“ – iontové nápoje a minerálky v rozumné míře jsou dobrou volbou. Doporučit můžeme např. Magnesii kvůli vysokému obsahu ionizovaného hořčíku, který pomáhá ulevit od stresu a fyzické námahy.

Čistá voda bez bublinek a žádné kolové nápoje – kofein obsažený v nápojích (nejen v kávě) a zároveň rafinovaný cukr zbytečně překyselují organismus a navíc zvedají hladinu stresových hormonů (adrenalinu a kortizolu), což při stěhování nemůžete potřebovat. Problematické jsou i nápoje sycené oxidem uhličitým. Naopak čistou, kvalitní vodou, bez bublinek a příměsí, nic nezkazíte.

Příroda už to zaonačila tak, že se u lidí za normálních situací přitahují opačná pohlaví. Není na tom ve své podstatě vůbec nic, co by se muselo považovat za zvrácené, nějak úchylné, prostě ostudné. Příroda nás tak naprogramovala a věděla dobře proč. Jenom jí možná nedošlo, že se tahle přitažlivost nebude vždycky projevovat jen v podobě rozmnožovacího pudu, ale že půjde i o pouhou příjemnou kratochvíli.
Ale ani když se erotika používá jen ke trávení příjemných chvilek, není třeba se do ní navážet. Třeba takové erotické masáže nejsou přece nic, co by si zasloužilo vláčení bahnem. Je to služba veřejnosti jako každá jiná. I když přece jenom ne až tak docela jako každá jiná.
Když si chce někdo užít, může navštívit třeba erotické masáže Praha 2. To není žádná ostuda. A ani tam nehrozí žádné riziko, na rozdíl třeba od prostituce někde na ulici. U takové masáže jde opravdu jenom o naprosto nezávazné a příjemné uvolnění, které udělá člověku dobře a nezanechá žádné nechtěné následky.
Stačí sem přijít, a co člověku nabídnou? Klasickou erotickou masáž, u které jde o masáž celého těla horkými oleji, při které se klade důraz na intimní partie, společnou sprchu s masérkou, masírování masérkou nahou nebo podle zájmu i ve spodním prádle a body to body masáž. Nic míň a nic víc.
Takže se tu žádná opravdová sprostota neděje. Masírovaný muž tu neuvidí nic jiného, než co vídá doma nebo na stránkách nejednoho časopisu nebo na internetu, jen při tom bude příjemně masírován. A tím se zbaví stresu, dostane se do dobré psychické kondice, zlepší se mu krevní oběh a uvolní ztuhlé svaly, povzbudí libido a schopnost pozitivně reagovat na smyslové podněty. Za což se není třeba ani v nejmenším stydět. Je to součást lidské přirozenosti a ten, komu by to dobře nedělalo, vlastně není až tak docela v pořádku.
Takže hurá na masáž, která nikoho nijak nezkazí.